„Narodil jsem se padesát let po vynálezu ledničky, tedy v roce 1973. (shodou okolností to bylo i 75 let poté, co Jaroslav Kříženecký promítnul na Pražské světové výstavě první české filmy.) Jsem nedělňátko, bylo to čtvrtého února. Od dětství mě zajímalo cestování a filmařina, a tak jsem po revoluci v osmadevadesátém nezačal podnikat, ale cestovat. Proto nejsem milionář (kdoví, třeba někdy budu?), ale mám mraky zážitků a solidní archiv. Navštívil jsem asi stovku zemí a natočil zhruba stejný počet filmů. Došel jsem na severní pól, po svých přešel Grónsko, objevil potopené lodě na Maledivách atd. Jako autor a spoluautor jsem napsal a spolunapsal deset knih (a Bože chraň – jedny skripta!), z nichž se některé staly bestsellery. Dvakrát mi dali cenu Egona Ervína Kische za literaturu faktu, nominovali mne na Českého lva a na Czech Press Photo.